Na počátku dvacátého století bylo tolik moudrých hlav, že by mezi nimi jablko nepropadlo. Mudrci se vyskytovali tak běžně, že o hlupáky byla krajní nouze, a jen co nějakého zvětřili, už se za ním táhla celá (TAJENKA) a vážili si ho jako oka v hlavě a přidělili mu nějaký vysoký státní úřad. Gilbert Keith Chesterton